Hodnotová desorientace politicky korektních médií

10. srpna 2016 v 20:03 | Dr. Miroslav Krejčí |  Média - kriticky
Média mají ve svobodných zemích stále větší problém s hodnotovou desintegrací. Autocenzura jako jistý mravní korektiv může být prospěšná, ale jen tehdy, je-li řízena rozumem.


Když rozumná autocenzura absentuje, může to vést až k tragédii, jako byla kdysi ta v německém Gladbecku. Bankovní lupiči tehdy vzali jako rukojmí dívku, která pak v následné přestřelce zahynula. Později se ukázalo, že pachatelé byli na chystanou akci policie připraveni, neboť novináři je v honbě za senzací o akci policie "včas" informovali. Patologická tendence mnohých médií v rozporu s rozumem oscilovat mezi extrémy se projevila při zatajování loňských silvestrovských útoků migrantů v Kolíně n/R i jinde v Německu jen v zájmu politické korektnosti. Tyto případy nejsou o svobodě médií, ale o neschopnosti svobodu slova unést a pomocí kritického myšlení dospět k optimálnímu, tedy rozumnému řešení situace. Nedávná kauza Charlie Hebdo byla selháním téhož.
V ČR se mi dnes jeví nejkřiklavějším případem úpadku kritického myšlení vlivem politické korektnosti vývoj časopis Respekt. Není sice zdaleka nejhorší, ale jeho minulost seriózního titulu činí jeho kvalitativní změnu nejnápadnější. Autoři jsou zde již natolik postiženi, že nemají náhled na vlastní problém. Šéfredaktor sice v úvodníku posledního čísla spekuluje o tom, že "veřejnost nezajímají informace či fakta a lidé chtějí sledovat jen to, co je utvrdí v jejich představě o světě..", aby vzápětí tvrdil, že "oni (Respekt) věří v opak." Nevím, čemu páni v Respektu věří, ale rozhodně se podle toho, co říká pan šéfredaktor, nechovají. V komentářích Respektu se čím dál víc místo úvah podložených dohledatelnými fakty objevují spekulace, nepodložené nejen důkazy, ale ani žádnými ověřitelnými indiciemi. Takovéto spekulace jsou pak předkládány buď jako fakta nebo je jejich charakteristika zamlžena tak, že čtenář vlastně neví, jde-li o fakt či pouhou spekulaci autora. Spekulovat je samozřejmě možné a často i žádoucí, ale vždy musí být zcela jasně uvedeno, že nejde o fakta, ale jen o spekulaci. V podrubrice "Respekt" se analýze několika takových případů věnuji.
Chápu, že mnoho čtenářů čte rádo to, co koresponduje s jejich názory. Důležitější však je číst názory oponentů, neboť hlavně ty poskytují prostor pro rozvoj kritického myšlení. Zde bych rád ještě upozornil na sociotechniku demagogie. Mnoho lidí tento termín užívá, ale jsou-li dotázáni na jeho obsah a charakteristické znaky, ocitají se v rozpacích. Demagogie stojí na zavádějící myšlenkové konstrukci, kdy jsou pravdivá, resp. logická fakta uváděna do nepravdivých, resp. nelogických či spekulativních souvislostí. Proto mají lidé tak často u demagogie pocit, že udávaná fakta jsou sice pravdivá a logická, ale něco zde nesedí, aniž by dokázali identifikovat, co to vlastně je. Tím, co zde "nesedí", jsou právě ony souvislosti, v nichž jsou konkrétní informace prezentovány. Pomoci nám může opět jen rozumem hlídaná logika. Chceme-li tedy někoho usvědčit z demagogie, musíme exaktně odlišit ten logický (pravdivý) atribut demagogie od nelogických (nepravdivých či spekulativních) souvislostí. Souvislosti jsou také tím, co může velmi úspěšně maskovat lež pod pláštíkem pravdy.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama